Jen tak
Růže červeň zbarvila,
když pár kapek spadlo,
duše má v to věřila,
teď však všechno zvadlo.
Krvavé kapky bílý květ zdobí,
nádech smutku přináší,
červené kapky možná to poví,
že vítr samotu těžko sám rozpráší.
A tak tu ležím,
zavřená víčka,
nevím v co věřím,
jsem jako svíčka.
Planu a hořím,
sám sebe ničím,
těžko vám povím,
proč cítím se ničím.
Jak leklá rybka v obrovském moři,
klesám si pomalu ke dnu,
a až má svíce úplně shoří,
úplně na dno prostě si lehnu.
Komentáře
Přehled komentářů
MOC HEZOUČKÉ !!!Moc i když smutné , přec toto cítí občas každý ve svém srdíčku! Hezky jsi to napsal , hezky!!!(Já nesmím hodnotit Boha! - Proto jen plnou oblohu hvězdiček a TP!
- komentář ze serveru Epika
2.12.08
(Aqualine, 18. 5. 2009 13:05)
nádherně popsaný pocit, který často také cítím...
- komentář ze serveru Epika
20.11.09
(Poutníček, 18. 5. 2009 13:06)